Mnohostranně vzdělaný psychiatr, přednosta Psychiatrické kliniky UK v Praze (1958-1970). Zakladatel české psychofarmakologie a lékařské psychologie. Výzkumně se věnoval vybraným otázkám stárnutí, působení drog, sexuálních deviací či neuróz. Propagátor mezioborové spolupráce (ze součinnosti biologie, fysiologie, chemie, endokrinologie, neurologie, psychopatologie a antropologie může psychologie jen získat a současně v lékařském studiu má být pamatováno na antropologii a psychologii), významně napomohl zapojení klinických psychologů v různých oborech klinické medicíny.