V předválečném období významná postava česká psychotechniky asistent v Psychotechnickém ústavu (1923-1926), vedoucí laboratoře Elektrických podniků hl. m. Prahy (1926-1945) a vedoucí psycholog Ústředí poraden pro volbu povolání (1929-1939). Jedním z jeho zájmů byla teorie inteligence a praktické využití inteligenčních testů, sám vypracoval Hromadnou zkoušku inteligence (1929). V poválečném období byl čelným představitelem socialistické pedagogiky. Na počátku 50. let se stal děkanem a pak i rektorem nově vzniklé Vysoké školy pedagogické, později pracoval v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV (v letech 1961-1966 jako ředitel).