Dlouholetý vedoucí Psychologického ústavu Univerzity Palackého v Olomouci, fungujícího v letech 1953 až 1959 jako součást katedry pedagogiky na Vysoké škole pedagogické, a posléze už samostatné katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Po nuceném odchodu z olomoucké katedry v roce 1970 pracoval v Krajské psychologické výchovné klinice v Bánské Bystrici. Výzkumně se zaměřoval na oblast psychologie myšlení. V letech 1962 až 1966 byl předsedou Československé psychologické společnosti.