Expert v oblasti inženýrské a dopravní psychologie. Působil ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze (1957-1965), Psychologickém ústavu Univerzity Karlovy a po jeho zrušení v 70. letech na katedře psychologie FF UK v Praze. V tandemu s Jiřím Hoskovcem prováděl výzkumy spojené s používáním trenažérů ve výcvikových programech pro řidiče a připravovali učebnice pro autoškoly.